Archiv pro měsíc: Leden 2018

Řezba medvěda do kmene topolu

Ještě v závěru sezóny, tedy před Vánocemi jsem dostal objednávku na vyřezání medvěda 150 cm vysokého. No, to je už pane řezba. Nechtěl jsem jí do lipového kmene, ačkoli pěkné kousky uložené na ten správný čas mám, tak jsem se zeptal kamaráda taky řezbáře, jestli tam zrovna nemá něco zajímavého a měl. Možná si řeknete, že topol není zrovna zajímavé dřevo no, není to žádné terno, ale zase jak pro koho. Topol je dobrý v tom a proto je i v oblibě řezbářů, kteří vyřezávají sochy, že nepraskne. Jinak praskne takřka vše a někdy tam, kde nechcete. Ale tak to již u dřeva chodí – je to dřevo. Byl to opravdu macek špalek a ze spodní části stromu, tedy nahuštěný dřevem. Kmen měl přesně rozměry, které byly podle mých představ, tak nebylo co řešit.

Kompozice

Medvěd měl dle představy objednatele stát vzpřímeně, proč ne, ale mám rád, když je tam ještě trochu navíc. Když to jde, ať má řezba ještě nějaký příběh. Jasně, na vzpřímeném medvědovi už asi moc nevymyslíte. Navíc jste omezeni rozpočtem. Každopádně jsem navrhnul, aby medvěd držel aspoň rybu, to není nic složitého a pro medvěda jaksi oblíbená pochoutka, teď samozřejmě pomiňme druh medvěda, tady zase tak o to nejde. Už jsem to měl na hrubo ořezané a objednatel volal, zda by nemohl držet hřib, že ten, pro kterého je to určeno rád chodí na houby. No jo, prostor na to tam už nebyl a navíc, nedělejme z toho zase Mrazíka. Slíbil jsem však, že tam někde hříbek zakomponuji.

Výsledek

Řezba – dřevěná cedule „V Nebi“

Původně to byl jen kousek odloženého dubového dřeva. Odloženého ne proto, že by snad bylo nevhodné, škaredé, prostě k ničemu, ale proto, že ještě nepřišel jeho čas. Je to jako se vším, nic se nemá uspěchat. I víno musí uzrát, aby k něčemu bylo a že je s tím práce. Tohle dřevo prostě stálo s ostatníma pěkně v suchu na hromádce. Někdy si říkám, když mám dělat nějakou řezbu, že nemám vhodný kus dřeva. Nakonec tu řezbu z něčeho udělám, pak hledám úplně jiný kus dřeva pro úplně jiné účely a ejhle – no přesně tohle dřevo jsem posledně hledal! A tak to bylo i s tímto kouskem, ze kterého vznikla vyřezávaná cedule na dům, kterému jeho majitelé říkají „V Nebi“. Snad se tam tak cítí a snad jim ta má cedule ty pocity ještě více umocní.